Vesnička Mariahilfberg v Gutensteinu je svatyně v jižních Dolním Rakousku se nachází na sedle pod 818 metrů vysokou horou. Na tomto kopci (708 m nm) se nachází poutní kostel Mariahilfberg, klášter servitů, křižová csta se svatým hrobem, poustevna, další sakrální památky a několik světských staveb.

V polovině 17. století zde vznikl poutní kostel po událostech interpretovaných jako zázraky. Výchozím bodem těchto zázraků byl obraz Svaté Matky milosrdenství spojený s bukovým stromem, kopie obrázku Milosti Mariazell. Samotný portrét byl vytvořen na základě snu kováře a tržního soudce von Gutensteina, který se opakoval sedmkrát, a byl připevněn ke stromu v roce 1661. Tento portrét měl zázračný světelný vzhled a vzhled bílé holubice v roce 1664 to bylo vykládáno jako Duch svatý. Kromě toho uzdravení ochrnuté paže místního občana bylo přičítáno vyvolání „Madony von Bruchschach“, jak bývalo jméno. Zprávy o těchto událostech se rychle šířily a brzy místo bylo cílem poutníků a těch, kteří hledali spasení. V současné době lze zázračný obraz v oltáři uctívat. Kopie obrázku je na kostelní věži poutního kostela, chráněna před větrem a počasím kovovým opláštěním.
Díky událostem a rostoucí poutní činnosti byla v roce 1665 na místě dnešního poutního kostela postavena první dřevěná kaple. V roce 1668 zahájil majitel Gutensteina Johann Balthasar II. hrabě z Hoyos stavbu poutního kostela. Ve stejném roce byly zázraky, které se na tomto místě odehrály, papežem Klementem IX. potvrzeny. 25. května 1688 byl kostel slavnostně otevřen kardinálem Leopoldem von Kollonitsch jako kostel „Užitečné Panny Marie“. V roce 1708 byl kostel těžce poškozen požárem. Na popud hraběte Josefa Hoyose přestavěn byl v roce 1724 a současně rozšířen. Nová inaugurace proběhla v roce 1727. Barokní komplex ve své současné podobě ukazuje opatrně vyzdobenou fasádu kostela s centrální věží korunovanou cibulovou helmou. Na římse jsou čtyři kamenné postavy, které představují Saints Gregory, Joachim, Augustine a Saint Anna.
Interiér je jednolodní sál, před ním byl postaven trojlodní transept se dvěma bočními oltářními výklenky (přístavba z roku 1727). Vlevo je tzv. Oltář chudé duše a vpravo oltář Matky bolesti. Za kazatelnou zobrazující sv. Jana Evangelistu je místnost sboru s barokním oratoriem. Na hlavním oltáři je obraz královny nebe Marie, nad níž se vznáší zázračný obraz poutního místa.
V roce 1672 převzal péči o poutní kostel Johann Balthasar II, hrabě Hoyos. O tři roky později v roce 1675 jim daroval klášter. V letech 1679 až 1685 nechali v tupém rohu na jihovýchodě poutního kostela postavit protáhlou dvoupodlažní budovu mistra zedníka Petra Barona a tesaře Mathiase Nietla. V roce 1724, po třetím dopise opatství, byla klášterní budova rozšířena o čtyři okenní osy. V budově jsou cenné štukové stropy z doby, kdy byl postaven, a to zejména v letním refektáři.
Z Gutensteinu vede modlitební stezka k poutnímu kostelu, na kterém jsou na sochách zobrazeny stanice ze života Blahoslavené Panny Marie. Z poutního kostela vede křižová cesta po Residenzbergu s malými kaplemi k replice svatého hrobu Jeruzaléma. Na severní straně Residenzbergu a jižně od poutního kostela jsou v porézním vápenci některé jeskyně a skalní převisy, ve kterých se nacházejí vyobrazení světců a andělů, například jeskyně Magdalena s obrazovým znázorněním Svaté Magdaleny. Přímo pod a na západ od vrcholu Residenzbergu je vidět replika Ermitáže zakladatele Řádu servitů (kaple pokrytá kamennými deskami na skalnatém výchozu).

www.wikipedie.at

Křížová cesta

Podrobnosti se dosud nepodařilo zjistit.